Gulivere, v době když jsem přišel na gympl, se hrály nejvíce skupiny, kterým ani nevalný zvuk kazeťáků nedokázal ubrat na působivosti, např. Uriah Heep, Nazareth, Slade, Deep Purple, Alice Cooper, Black Sabbath... Jedna ukázka za všechny:

Smokie - Alenka v říši divů - musím se přiznat, že mne v době své popularity jaksi minuly, podobně jako třeba ABBA a podobné skupiny směřující více k popu. Ale tím nechci snižovat jejich kvalitu a hlavně schopnost oslovit široké spektrum posluchačů příjemnou hudbou. Je ale možné, že se ještě někdy s jejich tvorbou podrobněji seznámím, je toho ale stálo moc, co lze v hudbě objeovat a čím se nadchnout. Také si rád občas poslehnu lehčí pohodovou muziku - Fleedwood Mac, Electric Light Orchesta nebo staré Bee Gees (funkční jsou druhá a a třetí ukázka):

Žirafko, to muselo být super. Dej na QFB fotky. Já mám dnes službu v práci, takže se žádné výletování nekoná.

Krasnou bronzovou nedeli prejeme :)
Hlasime, ze nas neodnesli ani certi, ani velky vitr, ale tesne pred certama jsme stravili krasny tyden dovolenou na Malte :) Bylo tam moc krasne, teploty kolem 20 stupnu, spousta hezkych mist a hlavne vsudypritomna vune more.
A ted zase hura do viru krouzku, predvanocnich besidek a dalsich prosincovych radosti. Mejte se fajn!

Jo, prostě Smokie je už legenda a pořád skvěle hrajou a do ČR poslední dobou jezdí koncertovat snad každý rok.
Nejlepší ale bylo, když před začátkem koncertu někdo oznamoval, že je zákaz focení a náhravání videozáznamu a když odezněla úvodní skladba a Chris Norman se pozdravil s publikem, tak osobně vyzval Security, aby nechali lidi fotit a točit dle libosti a aby lidi klidně tancovali, jak budou chtít. No prostě šoumen.
Tak i já jsem neodolal a mám několik nahrávek z vystoupení

A ještě P.S. pro Špagetku: mrkni na jejich oficiální stránky, v březnu 2019 si během švédského turné odskočí na jeden koncert do Norska.

Špagetko- věř nebo nevěř, ale bylo to tak. Dokonce to bylo i na plakátech.

Kapelou Smokie jsem odkojený a Chris Norman byl bůh, ke kterému jsem se modlil, když jsem k ránu přišel z hospody. A Living Next Door To Alice byla naše hymna když jsem se učil v Ústí nad Labem.

V Brně bude na jaře koncert Manowaru, který už prý končí. Tam se někdo chystáte ? 😉

V rámci německého turné vystoupili v Chebu. *

Solitére, tak přesně toto se dělo i včera, ten samý přídavek a zimní stadion se otřásal snad všude kde jen mohl. Bylo to fantastické. To se prostě musí zažít osobně a ne jen z vyprávění
Ti staříci mají prostě pořád plno síly a jak dokážou na podiu skotačit (hlavně ten jejich bubeník i s českou vlajkou) se nedá ani slovy popsat. Opravdu fantastický zážitek, kam se na ně hrabou moderní kapely

Smokie- před několika lety vystoupili v rámci německého turné v Chebu. Já byl v té době na vandru, a tak jako úlitbu bohům jsem zakoupil tři lístky- pro Květu,druhý ať veme někoho ssebou a třetí pro řidiče,který je tam zaveze. Sestava byla následující- Květa, syn a dcera, která koncert okomentovala slovy:
"Nejprve jsem se ptala sama sebe, co tam vůbec hledám, to když jsem viděla ty staříky z kapely. Ale táto,musím říct,koncert byl fantastický. A mráz mi běžel po zádech,když zazněly tóny přídavku, měla jsem strach, že zimní stadion spadne, jak lidi začali jásat a zpívat s kapelou. Tím přídavkem byla Living Next Door To Alice."

Lenčo- rozsvítí, nejpozději v pondělí, kde vysvětlím úlohu kmene na práci buněk šedé kůry mozkové.

Přátelé, hádanka je možná pro někoho zapeklitá, ale když ji dokázali uhodnout tři soutěžící, kteří ani na daném setkání nebyli, tak to asi tak těžké nebude.

Solitére, dívám se na kmen za Standou, ale nic nevidím, tudíž se mi ani nerozsvítí

Tak jsem si dnes parádně užil koncert kapely Smokie, byla to fakt paráda. Na to kolik jim je jsou to skvělý šoumeni a celý stadion dostali do varu a to spojení se symfonickým orchestrem, no prostě super. Celou hodinu a půl bavili v jednom kuse bez přestávky.

Špagetko- nejen oni.Já tam nebyl, /nejen na fotu,ale ani na akci/ a tak jsem překonal lenost myslet a pokusil se vyjímečně-po vzoru Herkule Poirota- zapojit buňky šedé kůry mozkové, což se mi snad poprvé v žívotě podařilo. Stačilo se podívat na kmen smrku/?/ za Standou ahned se mi rozsvítilo.

No ti kdo se na fotce poznali to měli lehké .... 😉

A to jsi hádanku uhádl, i když jsi na dané akci nebyl, klobouk dolů, Jaro

Byla to super hádanka!!!

Jaro, jsem rád, že se ti hádanka líbila a že ses u ní pekelně zapotil, než jsi to uhádl

Tak tá hádanka je dost pekelná - pravá čertovská a přitom na Mikuláše

Jsem rád, že se vám hádanka líbila. Uvidíme, co na vás vymyslím dnes večer

No bať, nemožno zapomenout na mé první setkání se členy klubu při tomto setkání.

Miloši-krásná hádanka!!!

Dobrá volba. 😉

Právě probíhající hádanka je inspirací- rozhodli jsem se s Květou, že v půli prosince strávíme víkend v některém penzionku poblíž místa na fotografii.

Škoda , že borci z Aše nezazpívali Asche zu Asche.

Míro, mně pak dva dny bolelo za krkem, takže už toho řádění moc nebude.

Dost dobré video, hlavně ta dívčina vlevo, jak točí hárem. Takhle nějak jsem si představoval řádit Špagetku pod pódiem. Ale možná umí jiné kousky, když se odváže.

Solitére, black metal je na mě už moc tvrdý.

Špagetko, ještě k minulému místu hádanky- tito tuná o něm nazpívali píseň. No- píseň... A nazpívali? Možná ty skřeky oceníš:

Jo, po dlouhé době mi přibudou nějaké bodíky. 😉

Velmi lehká hádanka, už mám 5 správných odpovědí

Jaro, já znám ten jejich rozhlasový pořad, kde vyprávějí pamětníci obou totalit. Jsou to zajímavá vyprávění.

Pokud ještě někdo pojedete v blízké době do Prahy, tak do 9 prosince je pod Metronomem na Letné přístupná výstava Paměť národa. Byli jsme dojati k slzám. Doporučuji koupit si vstupenky online, protože je pořád plno. A nyní opisuji informace z jejich webu:
Prostor pod bývalým pomníkem diktátora Stalina jsme proměnili v audiovizuální expozici. Přibližujeme v ní nejzásadnější okamžiky československé moderní historie a hlavně dvou jejích totalit, nacismu a komunismu. Hrdinství 2. světové války, osudy politických vězňů, disent, udavače, Pražské jaro, srpen 1968, normalizaci, listopad 1989.
V levé části sloupové síně pod Stalinem (Svědectví) budete naslouchat desítkám jedinečných příběhů ze sbírky Paměti národa. Jejich vyprávění je rozděleno do devíti období, každému je věnované zhruba pětiminutové video.
V pravé části (Obrazy) na vás čeká multimediální instalace. Zprostředkuje vám silné okamžiky 20. století. Stanete se svědkem letecké bitvy o Británii, ocitnete se v transportu smrti, na výslechu StB nebo na demonstraci v listopadu 1989.
Kromě návštěvy výstavy pod dnešním metronomem se budete moci začíst do příběhů Paměti národa, které najdete na panelech před vchodem na výstavu a v parku na Letné. A určitě vám neunikne ani další část expozice – monument na původním místě Stalinova pomníku. Symbol cenzury, nesvobody a násilného rozdělení světa.

U vystřelenýho oka se politika taky neřešila. Byla tam někde zapíchnutá malá vlajka a na úvod zaznělo pár slov k výročí - pak už to bylo jen o hudbě a zábavě. 😊

Solitére, velké opeřence zpracovávat neumím, ale takové kuchání kaprů je vždy mojí prací. Je to dobrý pocit z užitečné činnosti, tak jak to dělali i naší předci, kteří nekupovali hotové řízky v plastu.
Sobota v Praze byla pestřejší. Dopoledne jsme byli u dcery a vnučky, a odpoledne jsem vyrazil do města na lov pivního skla: Beer Museum v Husovo ul., pivovary U Fleků a U Supa, všude s úspěchem. A při tom jsem prošel i uvedená místa konání akci ke státnímu svátku. V době, kdy jsem mohl potkat Jaru na Staromáku, už jsem byl dávno někde dál a začátek hlavních koncertů na Václaváku jsem také neviděl, neboť jsme měli předem koupené lístky na autobus a musel jsem se vracet. Zcela přeplněným metrem a ty spousty lidí a turistů už mi začínaly rozčilovat.
V neděli jsem si to vynahradil - 9 km procházkou kolem Radobyčic a Litic. Tam jsem nepotkal nikoho, a dokud od severovýchodu nepřišla oblačnost, slunce příjemně hřálo.