Solitére, náhodu opravdu nemůžeš vyloučit, v tom jsme zcela ve shodě. Já jsem ale měl na mysli některé "filosofie" které tvrdí, že je tvá budoucnost někde předem dána, napsaná ve hvězdách a tudíž neyhnutelná. Že ji nezměníš ať chceš nebo nechceš a je zbytečné to chtít ovlivnit.
Kdybys osud chápal tímto způsobem, tak budeš žít stejně jako dosud, bez omezení, ale riziko nedobrých vyhlídek pro sebe i rodinu se tím mnohonásobně zvýší. Což samozřejmě není tvůj případ.
To, co nás nějakým způsobem omezuje a s čím se musíme smiřovat, někdy dobrovolně, jindy nám nic jiného nezbyde, nás provází celý život. Od školních let, povinností v práci, rodině, až po vlastní zdravotní potíže nebo stav počasí, ale já bych to osudem nenazýval. Vždy to má mnoho různých ovlivnitelných řešení.
Co se týká možností cestování, nepamatuji se, že by někdy bylo hůře. Také mé plány na daleké výjezdy směrem na Hradec, Jičín, Teplice, Litoměřice, okolo Prahy atd. se rozplývají v neurčitu. Takže mi teď zrovna do smíchu není a až zase bude líp, asi se nebudu moci utěšovat, že tehdy...
Trochu optimismu na konec. Vzpomněl jsem si na jednu starou písničku od Greenhornů, text je zde:
https://pisnicky-akordy.cz/greenhorns/je-vsechno-o-k

MK- cituji " ale dějí se nezávisle a někdy i náhodně" . A to je právě ten kismet, který neovlivníš.
Viz mé plány- za leden a únor plusminus 200 km podél železničních tratí, velké plány na březen a další měsíce, a tu máš čerte kropáč, když nejsem v práci tak sedím doma a vnoučata vidím pouze na hentenoným "capu" a při rodinné videokonferenci, neb má práce je v současné době dosti riziková a nechci nic podcenit, proto jsem si zakázal přímý styk s dětma a vnoučaty. A to je právě ten kismet- smířil jsem se s tím, bo není vyhnutí. Jinak to zkrátka nejde. A to vše při vědomí, že ztracený čas již nedostanu zpátky, bo biologické hodiny tikaj.

Připojuji názor z jiného úhlu pohledu.
Osud? Tím se dá zpětně označit vše, co už proběhlo. Avšak budoucnost dopředu dána nikdy není, neboť ji lze téměř vždy aktivně ovlivnit vlastní svobodnou vůlí a konáním. Kromě takových skutečností, na které se těžko nebo vůbec nelze připravit (nehody, katastrofy apod.), ale ani ty nejsou člověku předem předurčené, ale dějí se nezávisle a někdy i náhodně.

Kismet je osud.....

Co je to kismet ? Něco jako " maňána " ? ;-) Já se nebojím ani tak té nemoci, jako spíše karantény a toho, že by v ní uvízli všichni z mého okolí. Ani bych sama nemusela být nakažená. Ve špitálu už jsem byla mnohokrát, zažila jsem i plicní ventilaci, takže to mě neděsí.

Jaro, já tím slovem kismet nekomentoval zdravotní stav, ale filosofii obyvatel zemí, ve které ses pohyboval.

My ještě nakažení nejsme....

Špagetko, klídek. Kolem mne projdou denně stovky, v exponované dny i tisíce lidí, takže jsem si s tím přestal lámat hlavu. Používám slovo, které možná Jara slyšel v posledních týdnech často- kismet. A dodávám pořekadlo, kterým jsme se řídili po tři měsíce, strávených v Kazachstánu: bylo hůř a smáli jsme se.

Chodí pešek okolo .... Na pracovišti na opačném konci areálu, než kde dělám já, už prý mají prvního nakaženého. Tak držte palce ... Já vám všem také přeji, ať se tomu vyhnete.

Blahopřeji Pepovi k svátku ! :-)

Že bychom to podzimní setkání doladili šestou sobotu po skončení karantény?

Když už se to tak pěkně bavíte, tak popřemýšlejte, kdo se ujme organizace zářijového setkání? Aby to zas nebylo jen na mě, Guliverovi či Sově.

Podobnou cestu, kterou jsem popisoval níže, jen obráceně, jsem poprvé šel v červenci 1966. Vlakem do Karlštejna, prohlídka hradu- tenkrát byla součástí i hen ten oná Křížová kaple, poté pěšky kolem Dubu sedmi bratří, Královy studny, Kubrychtovy boudy- u ní mnoho desítek trempů, kteří té paní, u které jsem si kupoval limonádu říkali "mámo", Bubovické vodopády jsem prošel, aniž bych je zaznamenal, to mi došlo zpětně, neb v té době jsem pod pojmem vodopády viděl masy vody, padající z velké výšky /vliv četby Holuba, Verna, Vráže, Musila,Friče, Flose a spousty dalších/, a do Svatého jana pod Skalou k babičce. A zaboha si nevzpomenu, jak jsem mohl do Karlštejna vlakem, když východištěm a zároveň cílem byl Sv.Jan pod Skalou. Přeci jen je to bezmála 54 let a paměť je vrtkavá. Apropó, ten výlet jsem si tenkrát naplánoval a podnikl sám, což mi zůstalo dodneška.

Špagetko, nechceš-li vidět stánky s kravinama, jdi na Karlštejn ze Srbska, přes Kubrychtovu boudu, malá odbočka k Bubovickým vodopádům, zpšt ke Kubrychtově boudě, na Královu studnu,Dub sedmi bratří a jsi na Karlštejně.

Souhlas. Říkám si, jak teď asi vypadá krásně ulička vedoucí ke Karlštejnu, bez všech těch stánků s kravinami.

Svatý Ján pod Skalou je dobrá volba. Jen aby to nebylo až za rok.

A co takhle si vzít vzor ze Švejka a jeho: "Po válce v šest večer u Kalicha".
To naše by mohlo znít: "Šestou sobotu po skončení karantény sraz ve Svatém Jánu pod Skalou."
Nebo někde jinde...
A proč až šest týdnů po? Jeden nikdy neví, zda se některá opatření nevrátí, a za druhé abych si zajistil volno a mohl se zúčastnit.

na velikonoce zapomeň,ta omezení se budou spíše rozšiřovat,pokud se to nepodaří zastavit a omezit

Nějaké setkání by se udělat mělo, i kdyby třeba jen jednodenní výlet. Ale pokud od 11. dubna už bude zase vše zprovozněno, tak budou v muzeích a hradech davy lidí, tedy by bylo lepší projít si nějakou přírodní lokalitu, kde se davům vyhneme. A případné ubytování do dalšího dne by si každý zajistil sám.

Válečku, já nikdy nic skupinového neorganizovala, takže na tohle bych si netroufla. Akorát se občas koukám na internetu, jaké jsou kde turistické chaty, kde by se dalo případně ubytovat. Jestli budou i o Velikonocích platit všechna ta omezení, tak to bude chtít nějakou přírodní lokalitu a ne město.

Špagetko, a ty nějaký pořádáš nebo se toho chceš ujmout?

Vypadá to, že nám vláda vyřešila problém s velikonočním srazem. Jestli dobře počítám, tak ta 30-ti denní lhůta skončí uprostřed Velikonoc.

Tak vám to hádání Jara pěkně okořenil, zatím jen jedna správná odpověď.

Tak už vyřešeno.

Válečku, funguje Ti mailová schránka ? Posílala jsem Ti mail s výsledky hádanky, ale pořád se mi to vrací zpátky jako nedoručené.
Pro ostatní : rozhledna , známá jako Cihelka nebo Stožár, je v Libčicích nad Vltavou. Správně odpověděli Váleček, Míra, Jara, Žirafka, Papejda a Solitér. Já na té rozhledně byla nedávno, ale výhled z ní mě dost zklamal.

Tak koukám, že jsem vás zase podcenila, už přišly 4 správné odpovědi.

V takovou denní dobu sovy obvykle spí. Takže je fajn, že byla ochotná alespoň jet.

Sikulka Sovicka :) Jenom me prekvapilo, proc neletela? Asi kvuli tomu silnemu vetru :)

Rád bych veřejně poděkoval Sovičce, která v neděli dopoledne skočila do vlaku, v něm se přesunula na stanici Praha-Libeň, kde dorazila v 10:57, předala mi mapu českých drah, tu velkou, co visí na nádražích, a okamžitě naskočila na vlak s odjezdem 11:06 a uháněla domů.
Moc jí děkuji, ta mapa je pro mne důležitá a mám z ní velikou radost.

Díky za tip. :-)

Jedu na otočku, a ke všemu budu asi řidič, takže pivo nepřipadá v úvahu. Takže někdy příště, dám vědět. Mimochodem, v blízkosti hlavního nádraží se dá čekat u piva na vlak v bufetu nové budovy Národního muzea. Čepují Bernarda za normální cenu.

Solitére, kdyby Ti v neděli zbyl čas, tak se ozvi a zajdem na pivo. ;-)

Tak jsem si říkal, že bych hádankám měl věnovat víc času a snažit se někdy i něco správně označit. A že začnu hned tuná tuto středu.
jenže- včra byla středa a já měl volno. V rámci mé fantasmagorie jsem se byl projít z Kraslic do Sokolova, 33 km v dešti, sněhové vánici a pár minut bylo i slunečno. Byl jsem tak utahaný, že mi v Chebu při čekání na přípoj ani pivo nechutnalo. Doma pouze sprcha a do hajan, na hádanku jsem si nevzpomenul.
Říkám si, dnes to napravím, jenže tu máš čerte kropáč- za chvíli mi snacha přiveze vnuka, budu hlídat do dvou, pak poběžím do práce na odpolední, po návratu do postele neb zítřek bude jako přes kopírák- vnuk a poté práce. Z práce ale ne domů, ale k dceři, neb odjíždí se zeťákem k jeho rodičům a já se budu do sobotního rána starat o dva psy, jednoho pašíka,kanárka a ryby ve třech rybníčcích. V sobotu ráno od ní do práce na denní, z ní zpět k dceři. Od ní v neděli dopoledne přesun do Prahy, neb maminka má narozeniny.
Takže nýbrž a tak všelijak- abych byl úspěšný v soutěži hádankářů, potřeboval bych na každou aspoň půl roku. Co ty na to, Válečku? Vždyť půl roku není až tak moc...

Dnes nějak hadači tápou v hádance? Ještě ani jedna odpověď, to se nestalo :-)

No to jsem ani nevěděl, že tak holdujete zimním sportům!!! Jen tak dále, držíme palečky...

Užívejte si, dokud je na čem.

Nazdar vsichni :) Minuly tyden jsme stravili v Peci pod Snezkou, kde jsme se venovali lyzovani. Bylo to super. Mladej jezdi jako drak, mlada se letos taky krasne naucila jezdit, takze parada :)

Já tam procházel i loni, a protože poblíž vede železniční trať, budu tam muset ještě jednou.