Datum je dobré, v tom týdnu budu mít dovolenou , ale jen na první půlku mám program. ( Chotěboř, jak jinak. ;-) )

Blahopřeji Válečkovi k narozeninám ! :-)

P.S.: Klášterní park v místě je natolik rozlehlý, že i při zachování doporučeného odstupu 2 metry se nás tam vejdou stovky.

Počůvajtě, klubáci. Před časem zde na fóru zaznělo, že bychom se mohli neplánovitě plánovitě sejít, až omezení skončí. vypadá to, že 25.května dojde k otevření hospod, kempů a podobných zařízení. navrhl jsem, aby se setkání uskutečnilo šestou sobotu po skončení omezení. A a´t počítám, jak počítám, šestá sobota po 25. květnu je 4.7. Výhodou je, že tomuto víkendu přináleží i volné pondělí, neb je státní svátek.
Otázka do diskuze: chcete se někdo onoho 4.7. sejít? Pokud ano, tak v kolik a kde?
Za sebe navrhuji /aniž bych na místě trval, zajisté dostanete lepší nápad/ sejít se 4.7. kolem poledního ve Sv.Janu pod Skalou. Hospoda a turistické cíle v místě.
A jak níže poznamenali Jara a MK,setkání je určeno pro všechny spřízněné duše, ať klubem prošli, jsou členy či o něm v životě neslyšeli.
Takže návrhy sem, 4. červenec se blíží...

Lenko, jak Jara správně napsal, teď už to bývají setkání přátel a kamarádů, tedy i nečlenů, takže by bylo pěkné když byste mohli dorazit. Jestli se setkání letos uskuteční a nebude odložené jako olympiáda a podobné pravidelné akce...

ČAU Leni, však dojeďte na sraz, jestli nějaký bude. Všichni Vás rádi uvidí. Je to setkání přátel a kamarádů. Už se na Vás těšíme.

Ahoj všem, koukám, že se tu vzpomíná. Jsem ráda, že jsme zanechali pár hezkých vzpomínek mezi Vámi. Stále v období září vzpomínáme, jak jsme doma a na přípravných setkáních šíleli, a připravovali podzimní setkání už od konce léta. Jo gulášek, ten jsem vařila dlouho do noci - však ho taky bylo :-))
Často mi hlavou proletí Alp s tím svým " Háde kde toťka su ", je mi líto, že je již jen jedna odpověď.
Vzpomínám na všechny, které jsem za ty dlouhé roky v klubu potkala...a mám to štěstí, že jsem potkala všechny.
Doufám, že léto nám už bude přát a třeba se někde potkáme.

Děkujeme

Všem jaro slavícím Jarouškům přeji hezký svátek ! 😊

Na gulášek jsem už zapomněl. Ale v živé paměti mám pečení prasátka na rožni na Pláních pod Ještědem a jaká tam byla ukrutná zima.

A pamatuje někdo na ten gulášek, který vezli LeLu z Liberce autem na setkání na Bouzov?

Ahojky, přidám taky svou vzpomínku, protože jsem už dost stará a něco pamatuji:
Alpa, Džapu jsem poznala přes návštěvní knihu Turistických známek, kam jsem psávala, a pak jsem se zúčastnila setkání v r. 2003 na Sovinci, kde mi málem vypadly oči , mám to před očima jako dnes. Džapa mě zlomil do KSTS na Bouzově v r. 2007 a nelituji toho, byly to krásné zážitky, kterých není nikdy dost (i když jsem se pořád vymlouvala, proč nemůžu přijet, až jsem získala titul Mistryňa vémluv na Skalce v Beskydech)

Ahoj,my byli poprvé na srazu v Libuni na pozvání KK41,pamatuji si na vyprávění poutníka Hrocha a na setkání s manželi tuším Královi kteří měli obzvlášť zájem o tur.suvenýry,a potom se všichni ptali kdo je znají,kdo je pozval a nakonec bylo dost lidí rozpačitých z následků.Setkání za ty roky byla úžasná,projeli jsme si místa kam by nás ani nenapadlo jet,škoda že se to trhlo ale my jsme si těch 10let v KSTS s Karlou užili

První členy klubu jsem poznal po PC, byli to LeLu, in natura pak Džapa - obojí ještě před vznikem klubu.
Moje první velké setkání byly Prášily 2004, od té doby jsem nevynechal ani jedno podzimní setkání. Alpenstocka jsem potkal poprvé na akci Pochod Čertovou stezkou v Písku v květnu 2005.
Nejstarší vzpomínky se tedy vážou ke skvělým kamarádům, kteří už jsou mimo, bohužel...

Náš první sraz byl hned ten první klubový, tedy Sovinec 2003. A bylo to super :)
Poprvé jsme ale členy viděli již dříve, na akci Léto v srdci Šumavy - v červnu 2003 To jsme o nich věděli z návštěvní knihy TZ, projeli jsme kolem na kolech a halasně jsme je zdravili :)

První sraz? Veselice, vzpomínám, že se mi nechtělo čekat v Blansku na autobus a tak jsem došel na Veselici pěšky. Ubytování bylo v chatkách na Baldovci, pohrdl jsem odvozem na vlak a vzal to přes Sloupsko-Šošůvské či ako sa to volá jeskyně, dále přes Macochu na vlak do Blanska.
První člen klubu, kterého jsem viděl in natura, byl Alpenstock, do té doby jsme se znali pouze přes pc, občas jsem napsal pár slov do jeho Turistických novin, po pár mejlech a mnou napsaných článcích mne zlanařil do klubu.

Také všem přeji hezké svátky ! :-) Za normálních okolností bychom se touhle dobou někde scházeli. Ted okolnosti normální nejsou, tak zavzpomínejme na doby, kdy to šlo. Třeba : který byl váš první sraz ? Můj ten v Žirovnici. Zvažovala jsem, jestli do KSTS vstoupit, a jela se podívat, co je to za spolek. No a předčilo to má očekávání, v tom nejlepším smyslu. :-)

Prejeme vam pohodove Velikonoce :)

Jaro, to jste vy, mladí kluci. Taková nepřipravenost, nemít bedekry klasiků na cestách.

Špagetko, to bude dobrý. Solitére, vidíš to, příště bedekry sebou

A já už nemůžu ani na zdravotní procházky , neboť jsem si v sobotu vymkla kotník. Oteklý už je jen trochu, ale stále hraje všemi barvami.

Jaro, další možnost byla vzít si bedekr od J.Verna a použít cestopis Philease Foga či Césara Cascabela. Ti to měli také zvládnuté, PF cestu zvládl za 80 dnů a CC to vzal do Francie přes USA, Aljašku, Beringův průliv, Sibiř, centrální Rusko, Německo. Ti dva pánové se s tím nepárali.

Špagetko, no jasně čeští legionáři se také vraceli domů z Ruska přes Japonsko nebo USA

Jaro,pěkně napsáno,ty si to užíváš

Když by to nešlo normální trasou, vzal by to přes Rusko.

Jara je natolik zkušený a schopný cestovatel, že by si poradil v každé situaci.

Jaro, sice to nakonec dobře dopadlo, ale taky nemuselo. Někteří lidé prý trčí v zahraničí doteď.

číst odspodu

Jo a ještě jsem zapomenul. Lodní společnost MSC nám jako omluvu věnovala voucher 800 Eur na další cestu s nimi. Tak, jak se začne cestovat, hned kupuji lodní lístky. 20 litrů jim tam přeci nenechám

Spíme a jíme na lodi a užíváme si Dubajské pláže a atrakce. Volá brácha, že se zavírají hranice. A zároveň se ruší vlaky do ciziny. Pověřím bráchu ať to obvolá. Český dráhy mu řekli, že jízdenky určitě platí, ale máme si nastoupit do vlaku v Břeclavi - kokoti Pak volá na ministerstvo zahraničí a tam mu řekli, ať se místní dopravou dopravíme na českou hranici a že nás pustí do republiky. Brácha mu řekl, že Slovensko a Rakousko je zavřený a pán řekl aha a brácha položil telefon - další kokoti . Tak jedině letecky a doufáme, že nezavřou Maďarsko. Z Dubaje do Prahy stojí letenka 20 000 pro jednoho. Na to kašleme - to jít lepší pěšky. Brácha volá a hlásí Ryanairem z Budapešti do Prahy v neděli za 5 000 pro všechny. Já váhám co když Maďarsko přestane přijímat. Sedíme na letišti v Dubaji - do Budapešti odlétáme. Telefonem chci koupit letenky na Ryanair, ale už je jedna letenka za 10 000. Vedle nás Češi kupují. Já určitě ne. Podívám se na pondělí odpoledne a co nevidím letenka za 4 000,- pro všechny. Máme to, ale štěstí. Přiobjednávám ještě jednu noc v Budapešti. Kupuji si autobus Regiojet Praha - Brno a jde se do letadla.
V Budapešti pohoda. Pak přijde zpráva večerní autobusy Regiojet ruší, Flixbus taky, tak objednávám drahý český dráhy (chtějí peníze i za kufr asi 600 celkem).Krásný let do Prahy, letěl nízko - viděli jsme Bratislavu, Brno, Dukovany, Třebíč, Velké Meziříčí atd... Přiletěli jsme dříve a my ještě stihli tak, tak vlak Regiojetu jenom za 99 pro jednoho. Český dráhy jsme zrušili telefonem a zase ušetřili 300 korun. Dovolenka to byla výborná a užili jsme si to. Indie mrzí, ale takový je život

Vše probíhalo podle plánu kotvení v Abu Dhabí, ománském Muskatu a pohodová plavba Arabským mořem, než jsme připluli k indickým břehům. Ještě večer před připlutím do indického Mangalore jsme vyplňovali indické papíry pro celníky a navíc různé zdravotní formuláře. A ráno kapitán začal hlásit, že nás indický stát Karnataka nepřijme. Zůstali jsme na dohled břehu a čekali až pro 5 indů, kteří zde měli vystoupit přijede vojenský člun. Přijel s vojáky v ochranných oblecích a my se rozloučili s indickými pasažéry. Kapitán vyjednával s dalšími přístavy Goa a Bombay - ty slíbili, že nás přijmou. Odpoledne kapitán hlásí, že indická vláda v Dillí zakázala všem lodím přistávat.
Loď se otáčí na jih a jedeme na náhradní program na Maledivy a Sri Lanku ti přijímají. Další den - byli jsme právě v bazénu - Maledivy a Srí Lanka nepřijímají, tak se vracíme na zpět k Arabskému poloostrovu. Další dny opalování a koupání. Určitě se nenudíme - na lodi je pořád co dělat. Vydržel bych tu klidně měsíc. Náhradní program ománský Khasab, znovu Abu Dhabí a Dubaj. Khasab nás pustil- udělali jsme si krásný výlet plachetnicí na fjordy Musandam. Další den nás nepřijalo Abu Dhabí, tak jsme přistáli v mateřském přístavu v Dubaji Směšný bylo, že loď jako omluvu - vypravovala další den autobusy ZDARMA do Abú Dhabí. Je to asi 130 kilometrů z Dubaje. Hlavně, že jsme tam nepřistáli, ale všichni tam dojeli autobusy.

Papejdo, bylo to kupodivu v pohodě. Věděl jsem dopředu, co nás může potkat. Lodní lístky jsem kupoval 10 dní před odjezdem, když cena spadla na směšnou částku 12 000,- osoba za kajutu s oknem (já draho necestuji ¨) za 15 dní na lodi all inclusive. Jíst jsme mohli od 5.30 do 2 hodin druhého dne. Tam se lehce přibírají kila. Kdybychom jeli s českou cestovkou třeba Riviera tour, tak ti chtěli za tu loď, letadlo z Vídně do Dubaje a autobus z Brna do Vídně 50 000,- osoba (měli to vyprodané). Já jsem sehnal letadlo Wizz air 3 000,- osoba tam i zpět. Brno - Budapešť tam busem zpět vlakem 400 osoba. Tak nás tři to vyšlo asi 46 000,- místo 150 000,-. Tak jsme jakoby ušetřili 100 000,- litrů O koronaviru jsme věděli, když jsem to kupoval, tak byla už jedná zámořská loď v karanténě v Japonsku. Vezli jsme si sebou i nanoroušky od brněnské firmy Respilon, kdyby náhodou něco...

No to mě tu někdo podcenuje, Tučný byl dobrý. ;-)

Pouštím si přes hen tu onů trubku mé oblíbené písničky, zejména tu od Michala Tučného /věřím, že místní fanynce Rumštejna či ako sa ta skupina volá nyní naskočily zimomriavky po celém těle/, a dovolím si nahradit jedno slovo v textu jiným:
"Já světem táh jen tak s celtou
měl jsem ptačí rámus rád,
sbych zahnal žízeň z potoků jsem pil
já světem táh jen tak z celtou
a ty mne nutíš vire abych jinak žil,
ty mne nutíš vire abych jinej byl..."

No, Špagetko, on kdysi kdesi jeden moudrý muž poznamenal:
"Ženy nevědí co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou."

Solitére, řekla bych že je to naopak : chtít můžeš cokoli, snít o čemkoli, ale ne vše se může splnit.

Jaro,napiš aspoň pár postřehů z cesty,museli to být ale nervy.

Okolnosti mohou člověku jak pomoci, tak ztížit nebo znemožnit uskutečnění toho co by chtěl. Nebudeme to tady dále pitvat, myslím, že si nakonec rozumíme. I v této době si říkejme že život není zlej a věřme, že se ještě letos budeme moci vydat po stezkách vstříc dalším dobrodružstvím.

Píseň velmi dobrá, a pravdivá.
Jinak k fatalismu či spoléhání se na osud, kdysi kdesi pronesl moudrý člověk tato slova: "Člověk si může dělat, co chce, ale nemůže chtít, co chce." Vykládám si to tak, že mohu mít motivaci k tomu či onomu, ale ona motivace je omezena okolnostmi." Myslím, že toto dilema řeší kompatibilismus, který vzešel z deteminismu.
Proboha, už dost, nemožnost plnit své motivační cíle mi leze na mozek, jak vidím.

Ono se te nechce zobrazovat, takže:

1. Dneska jsem moc smutnej jel do Perow Hill
Řekli mi že umírá tam starej dobrej farmář Bill
Ještě před týdnem mi whisky poručil
Pak mi vyprávěl, já poslouchal a pil
Říkal: zchudnul jsem už potřetí
To je ňáký boží prokletí
A mně to nevadí, život není zlej
Vždyť dokud ještě žijem, je všechno O.K

2. A moje žena je jemnej tvor
Brečela, když slípky nám kosil mor
A víš co jsem jí řek
Milá May, vždyť dokud ještě žijem, je všechno O.K

A jen jsem si pomoh´ od moru
Tak krávy daly nohy nahoru
Já jsem si neřek´ Bille, teď to vzdej
Vždyť dokud ještě žijem, je všechno O.K

3. A náš Jim zase barmana postřelil
A šerif mu tři roky nadělil
Od tý doby nám není moc hej
Ale dokud ještě žijem, je všechno O.K

A potom nám stodola shořela
Jenom hrábě jsem vytáh´ z popela
To jsem si řek: Hochu, teď se směj
Vždyť dokud ještě žijem, je všechno O.K

4. A taky mně má May utekla
S naším pošťákem mně vypekla
A já si říkám, život není zlej
A dokud ještě žijem, je všechno O.K

Dobrej chlap bejval ten farmář Bill
Co dnes duši Pánu poručil
A před tím než umřel, řekl prej
Dokud ještě žijem je všechno O.K